Français
English
Deutsch
Italiano
Español
Jak poznat smrž
Praví smrži (Morchella): smrž obecný (skupina M. esculenta), smrž kuželovitý a smrži černí (skupina M. elata), jakož i smrž polovolný (M. semilibera, klobouk srostlý s třeněm jen v polovině výšky). Všechny mají klobouk jamkatý jako houba na mytí a jsou zcela duté od vrcholu klobouku po spodek třeně, v jednom kuse.
Nebezpečné záměny
Klobouk zvrásněný jako mozek, hnědočervený, dužnina komůrkatá (ne jediná dutina), na jaře pod jehličnany jako smrži. Jedovatý i uvařený, v některých případech smrtelný: je třeba ho bezpodmínečně znát.
?Photo ChristianSW, CC0, Wikimedia Commons
Klobouk nasazený jako náprstek, připojený jen na vrcholu třeně, uvnitř vatovitý. Zavrhnout.
?Photo Jason Hollinger, CC BY-SA 3.0, Wikimedia CommonsJednoduché pravidlo: pravidelné jamky, klobouk srostlý s třeněm (u smrže polovolného jen v polovině výšky), vnitřek při podélném řezu zcela dutý. Podélný řez je nezbytný. A vždy dobře uvařit: syrový nebo nedostatečně tepelně upravený smrž je jedovatý.
Stanoviště: kde hledat
Smrži jsou rozmanití: podle druhu žijí na březích řek, ve starých sadech, na spáleništích nebo v horách pod jehličnany. Nezávisejí na jediném hostitelském stromu, a skóre stanoviště ve Sporalu je u nich proto méně přesné.
Hlavní prostředí
- Jasany, jilmy, topoly: břehy řek a potoků, okraje jasanových lesů na vápenité půdě.
- Staré sady (uvádějí se jabloně), živé ploty, sutiny a rozrušené pozemky. Skupina smržů s kuželovitým kloboukem „importuna“ se vyskytuje i v kompostech, na loukách a v zahradách.
- Spálená místa: americká literatura popisuje hojné smrže první jaro po požáru, poté vzácnější. Přístup do vypálených lesů je často regulován: informujte se předem.
- Hory: smrž kuželovitý a smrž purpurový rostou hlavně pod horskými jehličnany.
- Středomoří: garigue pod cesmínovými duby a cisty, a pobřežní duny pro jiné druhy.
Reliéf a půda
- Vlhké a spíše vápnité pozemky: naplaveniny, dna údolíček, břehy vodních toků. Nadmořská výška sezónu zpožďuje (viz níže).
- Konzultované zdroje neuvádějí žádnou expozici (sever nebo jih).
Mikrostanoviště: kam upřít pohled
- Kolem jasanů a jilmů, starých jabloní, na okraji lesa.
- V nízké trávě nebo loňském listí: jamkatý klobouk se dobře maskuje.
- Když jednoho najdete, rozhlédněte se kolem: často rostou v malých skupinkách.
Opatrnost: samo místo k poznání smrže nestačí. Vždy udělejte podélný řez (viz „Nebezpečné záměny“).
Sezóna a spouštěče
Jaro: od března do května v nížinách, v horách později. Vlny sledují oteplování půdy po jarních deštích: u smrže studovaného Buscotem (1989) plození začíná, když půda překročí přibližně 6 °C. Na podzim je mapa smržů prázdná: je to normální.
Zdroje
Uvedené měsíce a období jsou orientační zvyklosti pro metropolitní Francii, nikoli číselné výsledky studie: výpočet webu se opírá o počasí (viz metoda). Práh 6 °C pochází ze studie o jednom konkrétním druhu: neplatí pro všechny smrže.
- Pilz D. et al. (2007). Ecology and management of morels harvested from the forests of western North America. USDA Forest Service, PNW-GTR-710. research.fs.usda.gov/treesearch/26906 : práh půdy 43 °F (asi 6 °C) u Morchella rotunda (Buscot 1989, citováno autory); změny teploty a vlhkosti půdy spouštějí plození; smrži ze spálenišť již první jaro po požáru.
- Mihail J.D., Bruhn J.N., Bonello P. (2007). Spatial and temporal patterns of morel fruiting. Mycological Research 111:339-346. doi:10.1016/j.mycres.2007.01.007.
- Andrew C. et al. (2018). Explaining European fungal fruiting phenology with climate variability. Ecology 99(6):1306-1315. doi:10.1002/ecy.2237 : na jaře je plození ve vyšších polohách zpožděno.
- Wikipédia, « Morchella » (sekundární přehled, konzultováno v listopadu 2026). fr.wikipedia.org/wiki/Morchella : smrži pod jasany na okraji lesa na vápenité půdě, vlhké pozemky, sady, sutiny, spáleniště, komposty a zahrady, horské druhy pod jehličnany, garigue a duny.
